čtvrtek 26. listopadu 2009

Malý Ital...

... mi dnes udělal velikou radost. Nechtěl vylézt z auta, vztekal se, strašně řval. Mladá žena stárnoucího Itala na chlapce ječela stejným stylem, jakým já ječívám na Erýska, když jej zrovna zapomenu Respektovat (často, často...) - pocítila jsem s ní sounáležitost.

Komentáře: 2:

Blogger velkej Erik řekl...

To mi spad kámen ze srdce. Už kvůli staršímu Italovi ... Aspoň se dožije klidného a zaslouženého stáří.
A vůbec je fajn, že jsme se nepotkali. Ota Pavel sice píše v jedné z knih, že dobrá střední může porazit i těžkou. Já dodávám : To se stává opravdu výjimečně. :-)))))

27. listopadu 2009 v 0:17  
Anonymous Anonymní řekl...

Che, tak to buď ráda, že ty toho stárnoucího Itala jenom potkáváš, ona ho má, chuděra, doma furt. Pokud teda zrovna svými moudry neoblažuje po ulicích...
Agáta

27. listopadu 2009 v 22:43  

Okomentovat

Přihlášení k odběru Komentáře k příspěvku [Atom]

<< Domovská stránka