Podzim, skoro zima

Už mrzlo a zásilka s sadbovým česnekem z www.bobr.cz pořád nic. Lomila jsem rukama a slavný děd mě těšil, že praděd jednou sázel česnek v takovém mrazu, že musel dolíčky dělat tloukem, zahrnout to prý nešlo a jak byl česnek příští rok nádhernej. Tak jo. Bobrovi jsem pro jistotu zavolala, abych zjistila, že nemá úplně pořádek v účetnictví a stále věrně čeká na dávno došlou platbu. V pátek to bylo tu a večer za světla pouličních lamp už i v hlíně, šlo to i bez tlouku, obleva. Tak se modlete, abyste příští rok už mohli brát česnek od nás.

Každých šest týdnů jezdím na kurz "Žena v nás", už druhým rokem. Je to čím dál tím lepší a je mi čím dál líp i hůř zároveň. Být žena není žádná sranda. Ale krásný to je.

Hospodářova afinita k Chorvatsku je zase o něco zjevnější. V nějaké polosuché studni na ostrově Pag objevil dosud nepopsaného šneka, teda on ho vytáhl Kája. Na Silvestra jsme bez dětí a nejspíš bude chtít odlovit dalších pár exemplářů a popisovat. Vypadá to, že dovoleným v Chorvatsku se budu bránit těžko. Mám ráda jejich sýry a Bregovičovo cédéčko, asi se s tím smířím a naučím se chorvatsky, když už teda, že.