Chleba s máslem a pejchi
V zimě po mě nikdo nic nemůže chtít. Výsledky mé zřídkavé aktivity jsou v tomto období tak výjimečná událost, že jsem si je vyfotila. (Ještě bych mohla začít snímkovat umyté nádobí.)
Takže tu máme jednoho uplstěného psa, který v oblibě momentálně vede nad Gormity (JÓÓÓÓ, DALA JSEM JE, HAJZLY PLASTOVÝ!!!), žitnožitný chlebík, bylinkové máslo a misku vlastní výroby.
vystavil Hanka Kl. v
12:46
Komentáře: 2:
Hanko, nechtěla bys zveřejnit ten recept na chleba amišák? Docela by mě to zajímalo. Nebo je to tajemství?
Dano, recept jako takový je jednoduchý. Do dvou hrnků pšeničné/špaldové se dá jeden hrnek žitné mouky, jeden hrnek vody a KVÁSEK - no a v tom je to tajemství, dostala jsem kvásek dovezený přes moře od komunity Amišů, vzácný dar.
Uválím bochníček, vložím do pekáčku, přikryju pokličkou a přes noc si ho nevšímám. Ráno strčím do trouby a peču s pokličkou tak půlhodinku a zbytek času bez ní.
Ten na fotce je většinou žitný, měla jsem jen půl hrníčku špaldové mouky, protože se mi nechtělo běžet do špajzu pro další pytlík. Výsledek stál za to, já pořád říkám, že leniví jsou solí země. :-)
Okomentovat
Přihlášení k odběru Komentáře k příspěvku [Atom]
<< Domovská stránka