Dýňová polévka jako akt lásky

Knížka Pět jazyků lásky není vůbec špatná. Každý prý máme nějaký, cítíme se milovaní, když se nám dostává pozornosti, služeb, dárků, slov ujištění, nebo fyzického kontaktu. Pochopila jsem z ní, že když já toužím po tom, aby si se mnou muž povídal, během hovoru zmíním, že bude potřeba přidělat petlici ke králíkárně, můj muž vyskočí a jde ji přidělat, neznamená to, že mě nemiluje. Naopak mi tím svým jazykem lásky (služba) sděluje, že mě miluje. A naopak, když pro svého muže vykonávám nějakou vcelku nudnou domácí úsluhu, je to lepší, než když se na něj vytasím s nějakým otlapkáváním (můj jazyk lásky) nebo dokonce dárkem (příslovečně ženský jazyk lásky :-) )

Takže já už nemusím nepochopená plakat, stačí si to přeložit.

A navíc je podzim, a proto se slovní zásoba jazyka lásky Hospodáře zúžila na snadno zapamatovatelné dvojsloví. Dýňová polévka. Když stojí čerstvě uvařená nebo aspoň ohřátá na plotně ve chvíli, kdy se vrací z práce, cítí se milován.