Ekologická fundamentalistka a kavárenský povaleč
V poslední době si (nezaslouženě) získávám pověst člověka posedlého ekologií, biopotravinami a přírodním způsobem života (hehe, Aiwo). Veškeré moje snažení v tomto směru však ztroskotává na mé libůstce mít ve váze čerstvé řezané květiny. Samozřejmě vím, že jedna kytice na mém stole představuje bratru půl litr ropy a několik vykořisťovaných černých dětí (viz Sedmá generace, 6, 2006), ale opět jsem neodolala a zakoupila tři tulipány.
Koupila jsem je cestou z Vesmírny, kde jsem spolu s dvěma matkami, třemi miminy a odpovídajícím počtem kočárků pila kávu. Erýsek se mi povaloval na klíně. Bylo to jeho první uvedení do společnosti a choval se vzorně, snad jen že plival dudlík na podlahu. Obsluha mi ho dovolila omývat na baru a Erýsek na ni za odměnu vrhal široké úsměvy, kterými normálně šetřívá. Vykuk.
Koupila jsem je cestou z Vesmírny, kde jsem spolu s dvěma matkami, třemi miminy a odpovídajícím počtem kočárků pila kávu. Erýsek se mi povaloval na klíně. Bylo to jeho první uvedení do společnosti a choval se vzorně, snad jen že plival dudlík na podlahu. Obsluha mi ho dovolila omývat na baru a Erýsek na ni za odměnu vrhal široké úsměvy, kterými normálně šetřívá. Vykuk.