neděle 30. dubna 2017

Jak jsem nepřepálila start

Jaro je pořád stejné. Hektické. Tohle dorýt, prostříhat, předpěstovat, něco do skleníku, zbytek za okna. Uvítat mravence na lince a doufat, že v květnu stejně jako v předchozích letech zase odejdou.V deset padat do bezvědomí a kanafasu.

A nene, nemusí být každý rok stejně. Letos jsem devět dní ležela na kultovním místě, které si pamatuju ze sladkých sedmnácti a které má Erýsek spojené se střílečkou na Heydricha, v povlečení, které pral někdo jiný, a přijímala návštěvy s dobrotami a tulipány.

Doma leháro na dvorečku, zahrada utěšeně zarůstá lebedou a já nic, sluníčko, po snad několika stoletích zase rozečtených Sto roků samoty, bylinkové čaje. Taky malá lahvinka od Valušky. Nevařím. Nepeču. Občas umotám zmrzlinu, abych si zasloužila žít.

A stejně jako v předchozích dubnech doufám, že v květnu zase odejdou. Zatím to vždycky vyšlo.

pondělí 10. dubna 2017

Hladit

Tak mě dohnalo dlouho odkládané, sedla jsem si a brečela. Venouš se mi začal sápat po brýlích. No co blbneš, na co je potřebuješ, tys mi tu ještě chyběl.

A Venoušek mi brýle sundal a za mumlání čehosi jako "hladit, hladit" mi otřel slzy.

pondělí 3. dubna 2017

I, preacher

Na vrcholu Rané jsem se dala do řeči s milou slečnou z Prahy. Přišlo na včely. Holka mívala dědu včelaře a kladla spoustu chytrých dotazů. To já ráda, tak jsem povídala, pak se přidal mladý otec od zdatné rodiny, o chvilku později se o kousek dál zastavily dvě stařenky a špicovaly uši...

Tak jsem se rozvášnila a hovořila k malé skupince. Bylo krásně a já si přišla jako mistr Jan Hus, když hovoří ke vzrůstajícímu stádečku svých stoupenců... :-)

Jo, řeči, to by mi šlo. Tak snad se příští víkend dostanu i k tomu včelaření.


Raná

Přivstali jsme si, protože raní ptáče dál doskáče. Haha, do Rané. Nemělo to tam chybu, kopec v Středohoří a pro každého něco. Pro Hospodáře hlaváčkové louky, pro mě syslové a sympatičtí paraglajdisti na pokec na vrcholu. Pro děti taky paraglajdisti, letadýlka, rogalo. Pro Vaška všechno a jako bonus pod kopcem agropark firmy Claas. Taky tam byla řada úlů a několik málo rozkvetlých mirobalánů hučelo jak piliňáky.

Den jak sen a můj zimní mejkap je mi náhle moc světlý.