pondělí 31. března 2008
Bylo mu rok a čtvrt a pár dní a zrovna se naučil chodit. Nejistým krokem si to šinul pískovištěm, když k němu přiskotačila třináctiměsíční holčička, která chodila s naprostou jistotou a s toutéž jistotou se mu snažila vtisknout polibek na mužné rty s jogurtovo-pískovou příchutí. Zaváhal... a připustil to.
Kaše, ovoce, zelenina s masem, mléko, kaše...
Nejmenovaná pažravá rodinka K má pažravého synka M. Jeho maminka dnes na hřišti vzpomínala, jak jí budoucí tchyně vyprávěla o nastávajícím, že coby malé robě ráno proloupl očka a hned hlásil: "Běž važit, běž važit, už važíš?" Tehdy jí to přišlo děsně vtipné. Dnes už ví, že to bylo prorocké.
středa 26. března 2008
Jako Fénix z popela nebo Ruka Páně
Bájní Fénixové se mimo jiné vyznačují tím, že zestárnuvše (Pavli, Víte, je ten přechodník správně?) nejdříve blafnou a posléze proměnivše se v popel (Pavli, Víte, je ten přechodník správně?) z téhož povstanou a letí zase dál.
Mnozí si jistě pamatujete památnou událost listopadovou, kdy nás navždy opustil náš milovaný fén. Erýsek do něj naslintal, on zasmrděl, shořel a nefénoval. Alespoň tak se to jevilo. Možná, že je chlapík veliký léčitel (Veliký Léčitel?), ale v pondělí ho sebral z podlahy a se slovy "Nenech to tu válet, nebo to Erik zničí" ho strčil do zásuvky a fén vstal a šel.
Mnozí si jistě pamatujete památnou událost listopadovou, kdy nás navždy opustil náš milovaný fén. Erýsek do něj naslintal, on zasmrděl, shořel a nefénoval. Alespoň tak se to jevilo. Možná, že je chlapík veliký léčitel (Veliký Léčitel?), ale v pondělí ho sebral z podlahy a se slovy "Nenech to tu válet, nebo to Erik zničí" ho strčil do zásuvky a fén vstal a šel.
čtvrtek 20. března 2008
Kde je kapesník?
Erýsek vezme zmuchlaný posmrkaný kapesník a strčí ho pod polštář! S výrazem plným očekávání se po mně podívá. Nezklamu a vyjukaně se zeptám: "Kde je kapesník?" Erýsek zvedne polštář, ukáže mi jej a jásá, jásá, jásá... to vše padesátkrát za sebou, dokud nepadnu vysílením.
středa 19. března 2008
Nenechá padnout ni toho nejmenšího z nás
Stát. Dal nám přídavek na dítě ve výši pěti set korun. Píše nám, že když se nevdám a nezatajím žádné skutečnosti, nesebere nám ho. To je od něj pěkné. Sociální příplatek nám však zamítl pro přílišnou bohatost. A to kdyby věděl, že mi chlapík zakoupil řezivo na poličky a já si koupila šedivou sukénku ke kolenům bezmála za litr, sebral by mi stát jistě i to pětikilo.
pondělí 17. března 2008
Lonely
Zítra odvážím chlapíka do lázní. Skoro na měsíc se stanu slaměnou svobodnou matkou. Jestlipak to ještě budu umět?
One of those days...
Ráno Erýsek s rozkoší vypíjí obě prsa. Vzápětí zvrací na rodičovskou postel. V koupelně mu sundávám poblinkané pyžamko, plenky, otočím se na chvilku - a Erýsek dekoruje čerstvě vytvořeným bobkem koupelnu. Vše umyju, obléknu ho, připravím misku rýžové kaše, odložím mu ji na pultík jídelní židličky, jdu pro bryndáček a když se vracím do pokoje, za mého nebetyčného řevu NEEEE velkorysým gestem posílá misku na okružní cestu po obývacím pokoji. Je teprve osm ráno, bojím se, co bude dál...
neděle 16. března 2008
O motivaci
Chlapík celé dopoledne mohutně kutil v chodbě, tak jsme s Erýskem utekli na stěnu. Spřátelený o rok starší budoucí horolezec Ríša se s Erýskem dělil o odstrkovadla a jedl tatranku. Tu mé ekobiodítě samozřejmě nemůže. Dívalo se na Ríšu a přemýšlelo. Ríša byl lehce za půlkou a už očividně nemohl. Erýsek, do té doby příliš lenivý, než aby chodil, se vztyčil, několika rozvážnými kroky k němu došel, lahůdku mu sebral, nacpal si ji do úst a spokojeně poodešel. Stále po dvou! Na čtyři se spustil, až když měl ručičky i obličejíček pořádně opatlané od čokolády. Trocha prachu, magnézia, vlasů něžných horolezkyň... jak krásná proměna to byla, když jsem ho zase umyla!
Vlastíkovi
Rok se s rokem sešel a mikrouši opět mají tu čest popřát Vlastimilovi Patriciji Divokému k svátku. Tak ať je Ti vlast sladkou! :-)
pátek 14. března 2008
Hnědé ruce
Právě před chvilkou jsem zavzpomínala s vůbec první spolumatkou, kterou jsem poznala osobně díky http://www.emimino.cz/, jak jsme celé loňské jaro prodrandily s kočárkem. Vozily jsme naše ratolesti v každém počasí tak urputně, že jsme měly hřbety rukou ošlehané větrem, opálené sluncem... Jako ty Indky z pohlednic se spoustou tyrkysových prstenů. Jen ty šperky nám chyběly.
čtvrtek 13. března 2008
Tired
Erýsek empiricky zjišťuje, že v noci nemá žízeň ani hlad. Musela jsem mu tu možnost poznání poskytnout i proti jeho vůli, co kdyby se o ní jinak nedozvěděl? Dnes slavíme první úspěch - jedno z pravidelných čtyř vzbuzení se mu kamsi vytratilo.
Zatímco většinu dopolední tohoto historického týdne vyráží s chlapíkem ven za dobrodružstvím a já dospávám hodiny svého výchovného činění, dnes jsem ho zanechala v nejlepších rukou Pavlíniných a vyrazila na brusle. Nic z toho nebylo, pršelo. A já se nevyspala. A všechny nicotné problémy nabraly olbřímích rozměrů. Panebože, jak já ten život přežiju...?
PS: Bluesky, býváš tu ještě?
Zatímco většinu dopolední tohoto historického týdne vyráží s chlapíkem ven za dobrodružstvím a já dospávám hodiny svého výchovného činění, dnes jsem ho zanechala v nejlepších rukou Pavlíniných a vyrazila na brusle. Nic z toho nebylo, pršelo. A já se nevyspala. A všechny nicotné problémy nabraly olbřímích rozměrů. Panebože, jak já ten život přežiju...?
PS: Bluesky, býváš tu ještě?
pondělí 10. března 2008
Nabralo to obrátky
Dnes na hřišti Erýsek okouzloval vratkým krokem třeba i tři metry v kuse. Sešlo se nás tam několik jinonických matek s přibližně stejně starými chodci-lezci-spáči-papánky, kteří se seznamovali jen což, aby se mohli v budoucnu kamarádit. Budou to mít těžké, mají všichni taková úderná jména, nedejbože, aby jeden dva ráčkovali, posuďte sami: Erik, Róza, Sára, Berta...
První krůčky...
... už sice nejsou žádná novinka, ale včera na návštěvě u čerstvě dvaaosmdesátileté prababičky přešel kousek kuchyně. Přesvědčivě. Prohlašuji to za milník a rukavici hozenou do tváře všem, kteří trvali na tom, že děti je nutné chůzi učit a vláčet je za ručičky.
Z lesa
Babička H si neustále stěžovala, jak je Erýsek po nemoci bledý, že by se měl šetřit a takové ty babičkovské. Vypůjčili jsme si proto chatu na Hřebenech (díky, Míro) a vyvezli nebohého rekonvalescenta na čerstvý vzduch. Denně jsme se potýkali se studenýma nožičkama, zmrzlýma ručičkama, blátíčkem na všech čtyřech výše zmíněných končetinách i oblečení. Výsledkem je růžovoučké zdravé spokojené batole, které od včerejší noci odnaučuji budit maminku.
pondělí 3. března 2008
V dětském koutku
Objevily jsme s Kaťasovou dětský koutek, kam nechodí pařit psík Snoopy. Nehraje tam disko a zatímco si naše děti klidně hrají, nemusíme se překřikovat. (Bohužel tam nemají palačinky.) Dnes si tam Erýsek poprvé povozil kočárek, což ho nenásilně motivovalo k chůzi. Taky byl poprvé v životě fyzicky inzultován vrstevníkem, když naivně přikročil k chodítku, na které si dělal zálusk jiný chlapeček.
A když jsem ho tam kojila, přišla malinká holčička a ptala se, co že to Erýsek dělá. Odpověděla jsem, že pije. Holčička odvětila: "Ahá, pije z pupíku!"
A když jsem ho tam kojila, přišla malinká holčička a ptala se, co že to Erýsek dělá. Odpověděla jsem, že pije. Holčička odvětila: "Ahá, pije z pupíku!"