středa 27. srpna 2008

Vodák

Erýsek jel Sázavu. Sice jen kousek z Kamenného Újezda do Pikovic, ale zato pro velký úspěch dvakrát. Naučil se volat ahóóóój a umí říct, že jsme vodáci. Čtyři dny jsme se nemyli u strýčka Toma na chatě a bylo nám tam strašně dobře. Vařili jsme si bylinky ze zahrádky, mleli kávu na ručním mlýnku a mazali si místním bylinkovým medem žitný chlebík z domácí pekárny. Luxuuuuus.

sobota 23. srpna 2008

Nejhorší kuchařky II

Přeci to ubohé dítě nemůže denně snídat chleba s máslem a sýrem! Inspirována makrobiotickou kuchařkou, uvařila jsem mu kukuřičnou kaši ochucenou praženou cibulkou. Erýsek se na podaný pokrm se zájmem podíval, dvakrát do něj rýpnul a povídá: "Hovínko pejska."

pátek 22. srpna 2008

Nejhorší kuchařky...

... jsou intelektuálky. Ony něco dají vařit nebo péct a pak jim to nedá a na chvilku sahnou po knize...

úterý 19. srpna 2008

Rodinná idyla

Sousedovic Kristýnka si hrála s Erýskem a vláčky, já v klidu uvařila oběd, naprala dvě pračky cejchama a stoupla si k žehlicímu prknu přetáhnout pár kousků. Děti se bavily, vesele se smály a já jsem se cítila šťastná. To asi bude ten rodinný život, ne?

pondělí 18. srpna 2008

Sám

Všechno chce dělat SÁM. Je malý a ne vždy mu to jde. Ale trvá na tom. Tak stojím v dešti u otevřených dveří auta a nenápadně ho sichruju, když SÁM šplhá do své autosedačky. Tiše v duchu šílím, když SÁM jí cokoli borůvkového. Nejkrásnější kombinace je ospalost dohromady s potřebou vykonat něco SÁM. Končívá to záchvaty vzteku. Často i maminčinými.

sobota 16. srpna 2008

Reptajlové

Pár let zpátky tou dobou, kdy toto píšu, vylézali z moře krásní rozesmátí opilí mužové - Dave, Jára, JD, Ivánek... Dělali reptajly (latiník poučený o základech anglické výslovnosti si již představuje, jak z těch vln lezli) a byli fakt nádherní. Cudně jsme se na ně po očku ohlížely - Natálka, Kačka, Blanka, já... V krvi nám kolovaly litry černohorského červeného a přesto, nebo možná proto, se v moři ani kolem nikomu nic zlého nestalo.
Dnes Erýsek tímtéž specifickým způsobem vylézal z brouzdaliště a přestože mi v krvi koluje tak maximálně prolaktin, se zalíbením jsem se zahleděla na ten malinkatý příslib věcí budoucích.

pátek 15. srpna 2008

Umbabá, umbabá

Přijdu takhle z lezení domů ( po dvou měsících jsem se o cosi trapně pokoušela, nevylezla kloudně ani svou oblíbenou cestu a zrušila se přitom tak, že jsem nebyla stavu zatáhnout v autě ručku) a najdu oba Eriky, jak doma tančí a zpívají si "umbabá, umbabá, umba, umba, umbabá". Paráda, Erýsek ještě u večerního kojení na chvilku pustil prso z hubičky a povídá "umbabá, umbabá". Pak se zase přisál a netančil, neboť usnul.

pondělí 11. srpna 2008

Za vodou

Minulý týden byl Erýsek na písku se sestřenkou Lucií. Potkal tam miminko Honzíčka s maminkou. Tento týden byl Erýsek na písku s oběma babičkami a pokaždé potkal miminko Honzíčka s maminkou. Dnes se na mě Honzíčkova maminka zvláštně podívala a bručela cosi o tom, že si to někdo umí zařídit. A to my zas jo.

sobota 9. srpna 2008

Vysočina

Byli jsme na Vysočině s nejkrásnějším batoletem na světě Barunkou a jejími (rovněž pohlednými) rodiči. Chci tam zpátky, protože tam foukalo a působilo to horským dojmem. Vygooglete si Lucký vrch, je to tam velmi babyfriendly a všude plno zvířátek. A lesních plodů. A cyklistů.
Cyklisty Erýsek rád. Jak vidí kolo, zahlásí: "Sám, sám, sám lezu!" a vyškrábe se na něj. Jednou vlezl dokonce až do dětské cyklosedačky. Sám. Adame Ondro, roste Ti konkurence, snad abys zahodil lezečky.

pátek 1. srpna 2008

Správný životní styl

Chlapík odejel na tři týdny do Laponska. V ledničce mi po něm zbyly karbanátky z tofu. Naprosto výtečné, vzala jsem si je na balkon s miskou rajčatového salátu a jedla je rovnou z plastu. Obalu vévodil nápis "Karbanátky", hned poté "Bezmasé" a "Bez cholesterolu". Čtvrtý nápis mě dostal: "Výrobek splňuje kriteria správného životního stylu" (kurziva je moje). Asi zase nějakej jouda věděl, co je správné.