pátek 30. března 2007

Skály, Frydek a vývojový skok III a IV

Poslední dobou je to nějaké dobré. Asi že je to jaro a korektury z krku. Vyrazila jsem na první letošní lezení ven. V dobré společnosti; s Erýskem a horolezcem Kuzmou mladším. Kuzmu staršího neznám, ale jestli je tak příjemný společník jako jeho syn, pak ho ráda poznám. Erýsek byl vzorný, spal, obdivoval skály a chodil (nosil se) na záchod do trávy. Kuzma nás pozval do nekuřácké hospůdky na nealkopivko a hermelín. Orosená Stella Artois, mňamka. Konečně důstojné pití pro kojící matky.
Dobře naladěna jsem odjela Pendolinem do Frydku za kamarádkou, co má čtyři děti. Jedno lepší než druhé a nejlepší pětiletý Cyrda. Byli jsme na výletě v Českém Těšíně. Ohromilo mě, kolik je tam Poláků a pak ještě, kolik tam stojí pečivo. I to borůvkové bylo levné.
Cestou zpátky se Erýsek ve vlaku vybavoval s pánem a pak si DAL HROCHA DO PUSY! Sám a zcela cíleně! Hrošíka nám daroval strýc Václav, budiž mu za to dík. Po příjezdu domů jsem Erýskovi šudlala tváří o tvářinky a on se poprvé NAHLAS ROZESMÁL! Na jeden den slušné, ne?

pondělí 26. března 2007

Zahradničení II

Dnešní pozdní odpoledne jsem měla hodinu čistého času jen pro sebe. Erýskův táta vozil kočárek a korektury mám hotový. Tak jsem nasypala hlínu do kradeného truhlíku (jen trochu kradeného, z toho cizího balkonu ho sfoukl vítr, já už ho jen dole sebrala) a vysela spoustu bylinek. Truhlík je za oknem a živly pracují. Až budou sazeničky, ráda se podělím, objednávala jsem ta semínka trošku megalomansky...

Zítra jdu prvně lézt ven, s mimísem a dvěma sličnými horolezci.

Takhle se u nás spí






Víte, proč jsem miminku koupila barevné peřinky? Aby mu je pejsek nezašpinil.

sobota 24. března 2007

Boj o ženu

Dočetla jsem se, že mocná příroda to udělala tak, že se odjakživa rodí víc chlapečků než holčiček, protože kluci mají větší úmrtnost. Jenže neméně mocná moderní medicína už se je dávno naučila zachraňovat, takže generace našich synů bude mít problém najít si partnerku, protože nevěst bude míň než ženichů. Závěr: Musím svého syna zodpovědně vychovat, aby byl v konkurenčním boji úspěšný!

Fotky z našich životů


Kruciš, neumím tu fotku otočit... Nevadí, otočte se vy. Zakoupila jsem sadu nabíjecích baterek do foťáku s nabíječkou. Prodala mi ji neuvěřitelně namalovaná slečna na Nových Butovicích. Mejkap nemejkap, své práci jistě rozumněla, dala jsem na ni.

Fakt...?


Terezko, ke mně!


Slezte z toho lustru, vidím vás!


V šátku


Trávení večerů na míči


Znavený pasáček


pátek 23. března 2007

Vývojový skok III

Erýsek se naučil fantastickou věc. Když ho položím na deku do správného úhlu, můžu jít věšet pleny či vařit rychlovku a on mě v klidu pozoruje, dokonce se občas i usměje! Konec je s vámi, předloktí namožená z neustálého nošení, Erýs se osamostatnil!

Rána, rýma a návštěvy

Erýska postihla jeho první velká životní rána. A to hned o dveře. Naštěstí hlavní nápor zásahu vykryla maminka loktem, ale přece jen, postřehl. Chvíli nic, pak se mu na tváři rozlil výraz převelikého údivu, nic takového přece nezná, a pak ten nejlítostivější obličejík na světě. A samozřejmě, pláč. Teplé mléko ale zahladí všechna příkoří, vyřešilo i toto.
Maminka má rýmu. Spala by, ale musela přeložit nějakou zubařinu a pustit se do korektur slavné knihy. Naštěstí se vyrojily hodné návštěvy, které se chopily kočárku a odvezly děťátko do hloubi cibuleckého hájku. Jiné zase přinesly koblihy či hýčkaly synka, zatímco maminka vařila polévku.
Erýs už má oblíbené předměty - chrastítko z Kuby, zelený lampion odkudsi z Asie (nejlepší je, když skrz něj juká maminka) a barevné pruhaté plenkové kalhotky. Ty si maminka musí nasadit na hlavu a výrazně jí kývat, to je pak srandy! Bohužel se to nedá provozovat dlouho, jsou z velmi teplého flísu.
Prý bude nadstandartně teplé léto. To se tady v tom akváriu upečeme. Takže kdo bydlíte ve vyšších polohách a máte okna na sever, utajte to, nebo přijedeme a už se nás nezbavíte!!!

sobota 17. března 2007

Večírek

Včera se Erýsek zúčastnil narozeninového večírku, Honzík Rozehnalů měl osm let. Byla bojovka, vyhrál ji pětiletý Venouš, protože však neuměl číst, nepřečetl si, že vyluštění té tajenky, co kvůli ní lítal po Hvězdě jak o život, bylo: BUDE DORT! A byl dort, podával se na zahradě a vynalézaví osmiletí zjistili, že když se kopne do koniferů na zahradě, zvedne se z nich oblak pylu(holt jaro). To se mi líbilo taky, jen mě mrzelo, že se nemůžu přidat, no uznejte, odběhnout od kočárku a jít kopat do chudinek stromků...

Erýsek byl plný dojmů a večer ne a ne chtít do kanafasu. Položím - řev - prso - umyvadlo - položím - řev - prso ... Nakonec jsem vyměkla (Šmídko, ano, uznávám, jsem slabá matka a to dítě mě zotročí :-) ), vzala broučka do náruče a uspala nás jedním vrzem oba. Za to se mi odměnil vytrvalým spánkem od půl deváté do pěti do rána. Nádhera, takhle jsem se nevyspala měsíce (dva a půl).

Vlastíku, všechno nejlepší k svátku!

čtvrtek 15. března 2007

Komentátoři

Páni, potěšily mě komentáře k příspěvku Lezec a barvy. Už to vypadalo, že sem chodí jen známá dívčí geografická trojka. Jenže když se pak s někým bavím a čtu maily, s úžasem zjišťuji, že je Vás mnohem víc! Osmělte se, překonejte prvotní bariéru nalogování (nad kterým jsem si zoufala, jsem počítačový génius, hehe) a KOMENTUJTE, ať nemám nemotivující pocit, že tu řvu do prázdna. A vůbec by bylo nejlepší, kdybyste si taky pořídili mikrouše, ať v tom nejsem sama. Tak.

Zahradničení

Nic naplat, jsem venkovan. Chybí mi tu v Pze rodná hrouda. Proto jsem na návštěvě u rodičů halabala uspala mimíse drncáním po panelovce a jala se s gustem plít. Pustila jsem si k tomu psy, naučila je nepapat miminka (kdo zná naše psy, ví, že jsou to bestie, co žerou cokoli, co je menší než oni) a lebedila si s rukama v hlíně. Občas jsem malému loupla do pusy dudlík, snad to přežije ve zdraví. Nakradla jsem si sazenic, zasadím je balkón a mimís tak bude mít alespoň rodnou hroudičku.

sobota 10. března 2007

Lezec a barvy

Poprvé od porodu jsem Erýska vzala na stěnu. Slušně hodinu a půl spal a dal prostor mamince a Štěpánce, aby si zalezly. Potom se probudil a nevěřil svým očím. To nebyla nudná čtyřbarevná domácnost, kde ho nemůže nic překvapit. Tohle byly chyty a každý měl jinou barvu! (Je fakt, že když jsem si odmyslela, na co ty barevný čudlíky na modrozelené stěně jsou, přišlo mi to jako pěkná haluška, docela ho chápu.) Jásal, rozhlížel se, napil se a nakonec dělal cukrbliky na nějaké slečny skvošistky (od slova squash), kterým tam padal míček. Má příšerný vkus, nejvíc zářil na odbarvenou solárkovou miss. :-)

pátek 9. března 2007

Hormony

Když matka porodí, moudrá příroda ji vybaví jakýmsi hormonem, aby nepotřebovala tolik spát a přesto přežila. Nevím proč moudrá příroda usoudila, že už ho nepotřebuju, ale zkrouhla mi přísun. Myslela jsem, že to vyřeším, když budu chodit brzy spát. Uléhám proto v posledních dnech v půl osmé s Erýskem. Málo platné, celé dny ukrutně zívám. Naštěstí si piškuntál myslí, že je to jen jiný druh úsměvu, a proto mi ho vesele opětuje.

úterý 6. března 2007

Šeptanda

Není to šeptanda, stala se ze mě svobodná matka. Včera jsme s bývalým milým ukončili mírové rozhovory k oboustranné spokojenosti.

Odkaz

Objevila jsem moc pěkné stránky http://www.ekozahrady.com/, jsou tam recepty ze všech možných plevelů a vůbec je to krása. A já jednou rodový statek mít budu dle hesla "až já budu velká, bude ze mě selka"!

neděle 4. března 2007

Mateřská dovolená

Jupí! Dokončila jsem překlad. Pokud mi ho editorka nehodí na hlavu, pak zítra nastupuji na mateřskou dovolenou.
Zahájím ji návštěvou holiče, mateřského centra a nekuřácké kavárny. Dále vyrazíme s miminem Rozárkou na Brdy. A vrcholem sezony bude výlet do Ostravy za miminem Prokopem. Pokud vše klapne, pojedeme přes Liberec, kde nabereme spřátelená mimina Šimona a Matouše. To bude Riviéra!

Vývojový skok II

Pokaždé, když se vrátíme od našich, přichází vývojový skok. Tentokrát se mladej rozpovídal a naučil se cucat si palec (teda palec a půl pěstičky). Bodejť by se nerozpovídal, když děda s babičkou nejsou líní si s ním povídat třeba tři hodiny v kuse (což po umdlévající matce nikdo nemůže chtít :-) )
Prarodiče usoudili, že pro vnuka jen to nejlepší a nakoupili sadbu brambor a semínka mrkve, brokolice a podobných zelených (hehe, po kom že mám ty sklony k bio jídlu, jo? Jenže taky k pojídání slaniny v množství mnohonásobně překračujícím evropský průměr...).
Erýsek musí cvičit, protože je křivej doprava. Cvičení nesnáší, bere ho jako omezování svobody pohybu a řve, jako bych mu lámala hlavu (ono se mu teda nedivím, protože mu tu hlavu trošku lámu a ješta ho přitom tlačím malíkovou hranou do žeber, kde je podle pí fyzioterapeutky přes mimina reflexní zóna).