Med harmonické chuti

Přišla kámoška na kafe a že prý jestli nemám nějaký med. Ale žádnou medovici, něco jemného, aby to jedl malej, nejlíp akát.

Měla jsem na stole zbytky z degustace, docela dobře se tím ochutnáváním baví návštěvy, když potřebuju odběhnout něco udělat.

Ochutnává ona, ochutnává děťátko a pak za mnou běží, svit v očích, a jestli bych prý měla TADYTEN  A ŽÁDNÝ JINÝ! Inu, Bobkův smíšený med harmonické chuti.

Máme navíc hromadu skvělého česneku rodinné značky MORE THAN ORGANIC. :-) Nikdy neviděl mořidlo ani postřik, maximálně pokřik, když kolem něj honíme kozy a uprchlé králíky. 200/kg, zájemkyně z řad spanilomyslných čtenářek, pište mi na ekozahradapodvezi@seznam.cz.

Hejkal

Máme nového dobrovolníka. Málem jsme ho neměli, jednak se mnou Matt trochu otřásl a říkala jsem si, jestli na mě takových výtečníků tohle léto nečeká více, a druhak jsme si po fejsku pěkně zaplakali s frantíkama, jak se nám vzájemně stýská a jestli vůbec může být woofing ještě někdy lepší, než byl náš vzájemný.

Ještěže se s tím Hejkal nepáral, přeskočil emaily a rovnou zavolal, že a kdy přijede. Bezmála dvoumetrový hodný obr, co zalézá do altánku a čistí tam jednu bednu česneku po druhé, občas poňufá Václava nebo odveze něco těžkého, jí méně než Hospodář a mluví na mě roztomilou německou španělštinou.

Kdo ještě newoofuje, ať na té či oné straně barikády, mohl by to zkusit přehodnotit, teda jestli máte pocit, že máte málo zážitků. :-)

S andělem (před obědem)

Na zádech rostou mi perutě

Když dobře uvaříš, beru tě.

Barvy

Já nejsem zas až tak úplně zemědělský typ. Jako jo, těším se na jaro, ale pak už je to počínaje salátem a jahodami pořád strašná otročina. Musí se to sklidit, sníst, zpracovat. MUSÍ, ta tíha toho musu.

V tu dobu čerpám útěchu v barvách. Neumím to fotit, tak se jen kochám. Červeným tečičkovaným košem, zelenými a nafialovělými odstíny lupenů, modrým prachem ojíněných švestek, mědí meruněk a tak podobně.

Dneska to je jemně nažloutlá perlová. Kukuřice v mléčné zralosti, ořezávám zrna do mrazáku, kde ji v zimě vděčně najdu. Musí se to udělat teď, perlové, než to přejde do přízračné zapudrované teplé žluti, co už není fajn pro nás, zato králíci ji na střídačku se senem taky ocení.

V č.p. 13

Strávila jsem prodloužený víkend na třináctce s Hospodářovými přáteli z mládí. S tou partičkou, co byla u toho, když v jinošských letech měnil svět a svět měnil jeho. Bylo to moc fajn a dozvěděla jsem se o tom pánovi, co s ním žiju, spoustu věcí.

V životě jsem ovšem za čtyři dny s dospělými lidmi nevypila tolik zeleného čaje. A protože i ta nejslušnější partička světa musí mít svůj stín, že, milý Jungu, napadala mě u ohýnku jedna opilecká historka z mého mládí za druhou. Hospodář tiše úpěl a rval si vlasy, jeho kamarádi si mysleli své, já se chvíli styděla a pak velmi bavila. Ono najít spojitost mezi baby nosítkem a hospodou u Labe chce už jistou míru životních zkušeností a protože zrovna čtu tu fajn knížku o sebelásce, nezbylo mi, než to u sebe ocenit. :-)

A je po ní...

Teda nechci to zakřiknout. Je mi fajn. A jak fajn. Poskakuju. Hospodáři se ulevilo a pošťuchuje mě, že je to jistě jen manická fáze.