Ještě z minulého country týdne

Když se setkají dva, co jsou dohromady víc než jeden každý, v projektu, čisté radosti z tvoření, synergie, kongenialita.

Párkrát jsme z toho s jedním dostali maličkou ochutnávku, radost veliká, ale ne že bychom si o tom nějak vyprávěli.

A je to fakt parádní, v rybníčku českého bluegrassu by se řeklo, že je to asi jako když má Křesťan svýho Malinu.

Minulý týden byl ve znamení country, mám ji ostýchavě ráda, nejde to furt, ale někdy pořádně. Tenhle týden začal Ninou Simone. Kam to jen dojde?

https://www.youtube.com/watch?v=D5Y11hwjMNs

Vášnivé hvězdné zářijové noci

Jsem tuhle probírala s Evou přání. Kolik toho, co si přejeme, je skutečně naše, a co z toho jsou ve skutečnosti touhy rodičů, partnerů, dětí. Docela dlouho ve mně debata doznívala.

Včera před spaním jsem si vzala poslední Caro ven. Horká červencová noc, takhle při září, a mně se tak nechtělo jít spát do postele, přetlačovat se o centimetry ufuněného prostoru mezi Hospodářem a Vaškem. Přála jsem si čerstvý vzduch, hvězdičky a svatý klid.

Skončilo to nocí plnou vášnivých doteků. Roniáš byl tak nadšený, že panička s ním spí ve spacáku venku, že mě první dvě hodiny co pět minut oňufával a pošťuchoval tlapou. Hospodáře zase otlapkával Vašík. Já k tomu ovšem měla ty hvězdičky.

Doprdele baba.

Až v nymburském komunistickém volebním materiálu uvidíte moji tchyni, její populistický rozhovor a u něj fotku naší rodiny, kde jsem s nahým těhotenským břichem, pak vězte, že já to vážně neautorizovala. :-(

Cesta na sever a zase zpátky.

Měla jsem takový divočejší víkend. Sjela jsem světa kraj, zažila boleníčka i vzrušující chvíle, krásné, odevzdané. I na spoustu vděku došlo, ani jsem nečekala, komu všemu (namátkou třeba teta Irena, ta mě po tlf rozplakala dojetím, a pak personál nemocnice v Roudnici nad Labem).

Jásala jsem, jak nevídaně sladké prožitky pročitky jedna lehce před čtyřicítkou zažívá, i jsem si ve vlaku poplakala, že ten život holt nikdy nebude tak zúplna pohádka.

V neděli na mě konečně padl klid, nalila jsem si lampu malinového likéru a otevřela si k němu oblíbenou šarži marmelády (zdravím Aničku Korábkovou, máme stejné podzimní chutě). Je mi božsky, díky sobě i Vám za všechno.