Kniha a opět ekologický slogan

Kdo to ještě neví, vyšla kniha Láska, zvědavost, prozac a pochybnosti španělské autorky jménem Lucía Etxebarria. Slavně jsem ji přeložila a dle recenzentů se mi to prý povedlo. Jsem hrdá a nosím teď nos nahoru. Budu navržena na cenu Tomáše Hrácha. Neznám ho, ale kdyby mi ji náhodou chtěli udělit, budu samozřejmě ráda. Knihu si kupte, podpoříte tím nakladatelství Garamond a to zase podpoří mě. Já podpořím Erýska v jeho zdárném růstu koupí nějaké zbytné věcičky.

Bohužel mnoho firem se v poslední době marketingově vyprofilovalo na matky, které chtějí podporovat zdárný růst svých dětí nákupy celkem zbytných věciček. Proto si dnes a denně opakuji, že: KOUPÍ KAŽDÉ PÍČOVINY POŠKODÍŠ KUS PŘÍRODNINY. Někdy to na mě zabere, jindy ne.

Nepřízeň počasí II

Tento způsob léta zdá se mi ... NAPROSTO SKVĚLÝ. Mimís se v šátku nepotí, já ho mohu odložit i na veřejnosti, aniž bych se styděla za mokré fleky na břiše a hlavně - Erýsek mnohem častěji spinká. Já tak mám víc času na příspěvky do mikroušů a vy jste jistě rádi. Neboť - co je lepší, opalovat se nebo číst o životě jednoho mimínka?

Zpátečník a nepřízeň počasí

Erýsek se asi učí lézt. Několikrát dnes vycouval z deky. Naštěstí je po mamince zdravě líný a neodcouval daleko. Teď nevím, jestli jsem to tu už nepsala, taky už třetí den vtahuje spodní ret a saje ho, vypadá to... no... komicky.

Dnes nás na procházce v šátku zaskočily kroupy. Naštěstí nás maminka Katka se synem Matějem zachránili a Erýska vzali do kočárku. Kluci si nečekanou příležitost k procvičení jemné motoriky užívali, kdyby nepřestalo pršet, asi by jim moc vlásků, tvářiček a očí nezůstalo.

Poslední dobou se bojím bouřky. Zalézám pod peřinu a klidně dřímající syn mě nebere do náruče a nekonejší. Jestli to počasí bude pokračovat, asi se brzy vdám.

Letní fotky

Matěj se snaží servat z Erýska tričko, ale Erýsek se tomu jen směje, protože ví, že by mu bylo malé...

Šeptanda II

Tak se k nám z Moravy doneslo, že Cífka je v nějaké sektě, která nařizuje svým oddaným mít hodně dětí a balit jim zadky do bavlny. Chudák holka. Aspoň vidíte, že ty sekty můžou dostat každýho, vždyť je to vysokoškolačka...

Já to říkám pořád...

...že mateřská dovolená je nejhezčí období v životě ženy. Kupříkladu dnes Erýs nějak zapomněl v noci pít. Prostě nepil a spal až do půl šesté. Pak se sice trochu hemžil, ale vydrželi jsme vleže až do půl osmé. Pak jsme si hráli do devíti něco a zase usnul. V deset vstal a vyžadoval program. Měl ho mít. Vzala jsem ho na poštu, tam jsme strávili dost dlouhou dobu na to, abychom jen tak tak stihli být čistí a přebalení v poledne před koupalištěm. A tam začala havaj, s maminkama jsme si drobotinu vzájemně hlídaly a plavaly. Domů jsem dorazila po šesté, po cestě nakoupila mraženou pizzu a něco na ni. Teď si dám deci rosé a jsem za vodou.

Nácvik na léto a ekologie

Čeká nás horké léto, tak jsem usoudila, že by se měl Erýsek naučit koupat v chladnějších vodách coby nácvik na přehrady a lesní jezírka, které ho nepochybně neminou. Napustila jsem vanu o poznání studenější vodou než obvykle a čekala na reakci. Moc nadšený teda nebyl. Chvíli v ní vydržel, ale vůbec neřádil a nesmál se (běžné to průvodní jevy při ponoření do teplé vany). Když jsem ho vytáhla, uvolnil se (a počural mě). Budu na to muset jít postupně, vím.

Uspala jsem ho a do svěží vody jsem si vlezla já. Pak jsem vzala kýbl a zalila tou vodou balkon. Pak jsem vzala pet-lahev a zalila tou vodou kytky v bytě. Zbylé blátíčko jsem vypustila. Holky z ekologické diskuze sice tvrdí, že jsem do toho ještě mohla namočit prádlo, ale ony tu vodu neviděly.

PS: Potřebuju uvolnit veliký šroub na kotli a napustit do něj teď nevím, jestli vzduch nebo vodu, jinak se bude Erýsek koupat jen ve studené. V úzkém prostoru kotle se nedá použít šroubovák, dělá se to pětikorunou. Nejde mi to, jsem slabá žena. A protože profesor Čermák říkával: "Plač, ženo, a zvítězíš!", tak tady tedy pláču a prosím nějakého hodného mužského čtenáře blogu, aby mi s tím přišel pomoct. Za odměnu mu uvařím drožďovou polévku, ta mi jde.

Sadista a úniky z Prahy

Erýs se pustil do odhalování tajů jemné motoriky. Pro mne to znamená, že jsem samý štípanec a vytrhaný vlas. Sbohem, řetízky, přívěsky a dlouhé letní náušnice. V rámci nošení v šátku do společnosti jsem ze své nejhezčí blůzy ostříhala flitry a korálky, aby Erýska netlačily. Stejně by pod ním nebyly vidět.

Už je zase hnusně. I to miminko se potí jak dveře od chléva. Brzy asi utečeme. Grónsko by nebyla špatná destinace...

Stále více šátku a dort

Erýsek neumí sedět. Je na to ještě mladý. Takže vožen může být jen v hluboké korbičce kočárku, do sporťáku ho ještě posadit nesmím. Z hluboké ovšem nevidí a to ho rozčiluje. Mě pak taky rozčiluje. Takže se radši nerozčilujeme a hodně chodíme v šátku. Je to bezvadný. Apeluji na masážeschopné kamarádky a kamarády, aby často chodili na návštěvy.
Včera tu taky byla návštěva, skvělá spolužačka se skvělým spolužákem utvořili nepřekonatelný pár. Erýsek jásal. Já taky. A přinesli dort, i když nikdo neměl narozeniny. To nám ovšem nevadilo v tom, abychom ho snědli.

Naivka roku

Táhne mi na třicet. Tedy na dvacet osm, ale to už je v tomhle věku detail. A stále plná dobré vůle ten zajímavý svět okolo nasát a pochopit, jako ve dvanácti. A pak koukám, že nová slečna (viz o několik příspěvků níž) není vůbec nová. Není ani tak nová jako Erýsek. A tak se odpichuju ode dna a jsem stále plná dobré vůle ten zajímavý svět okolo nasát a pochopit.

Zpátky do reality

Společenský život je krásný, ale ty důsledky! Druhý den mělo čerstvé dítě velmi nečerstvou maminku... Budu tím muset šetřit jak šafránem.

Návrat do společenského života

Opět přijela skvělá a přezábavná teta Jana od Márva. I s Márvem. (Pro ty, kdo ho znáte: Márv zraje jako víno či dobré housle.) Erýsek se chechtal, až škytal. Když už nemohl, dostal napít a šli jsme ho uchodit v šátku na přilehlé pastviny. Pozorně poslouchal, co si povídáme, přesto nakonec ve slabé chvilce přihmouřil oko, sklonil hlavičku... a toho zlá matka využila a šup ho šátek přes hlavu a koukej spát. A tak jsem po roce zažila, co je to grilovat, popíjet, bavit se až do noci (v poslední době tedy čtvrt na jedenáct rozhodně za noc považuji). Erýs visel na břiše a chrupal, nevyrušili ho ani psi, dědečkovo vyprávění o osmnácti párech koní a záškoláctví, máminy hýkavé záchvaty smíchu, NIC! Kdybych ho po skončení akce nevysypala do postele, chrupal by tam dodnes. Z toho plyne, beru šátek a vyrážím na Meziploty!

Jackův smích, hlasitý smích

Erýsek se nahlas směje a to čím dál častěji. Spolehlivě ho rozesměje děda, pak lechtání doprovázené jedním velmi specifickým zvukem, který se však nedá přepsat do latinky, a taky vlasy, máminy. Vůbec mu nevadí, že jich den ode dne ubývá. Nebo že by se smál tomu?

Proboha!!!

A je to tady, nemilosrdné zrcadlo odhalilo pod očima první VRÁSKY! Zatraceně, svobodná matka, no budiž, ale vrásčitá? To bude asi ta odvrácená strana štíhlosti, milá Cífko.

Postojíme

Já budu stát a můj syn cinkat zvonečkem.

http://marek.blog.respekt.cz/c/2737/Vyzva-zen.html#t2

O másle a o tom, co má Erik na hlavě

Dnes má strýc Václav narozeniny. Blahopřejeme. Erýskovi zhoustly vlasy, nemá ty sladké zlatavé mimínkovské chloupečky. Má tam chlupy jak malý pejsek, což jistě potěší babičku, ta pořád říká, že Erýsek je to nejchytřejší štěňátko. Snad nebude kousat děti ve školce.
Ve stavu kojící matky se mi splnil můj odvěký sen. Vždycky jsem záviděla holkám, které netloustly, i když jedly cokoli a v jakoukoli hodinu. Teď spotřebuju půlku másla denně a v noci se neláduju jen proto, že tvrdě spím. Tloustne za mě dítě. Doporučuji!

Fotky

Na první fotce Erýsek umdlévá. Na druhé se snaží naplnit můj sen o outdoorovém intelektuálovi. Na třetí je s Emmou, všimněte si rozdílů v barvě pleti. Erýsek je cikáně.

Třešeň, dovednosti a Vánoce

Dnes byl veliký den, první máj. Erýsek se sám poprvé otočil ze zad na bříško. Očividně ho to potěšilo. Mně a dědu taky.
Pak nás děda odvezl na řenčovskou pilu, kam přišla od vlaku Štěpánka, a šli jsme hledat třešeň, pod kterou by nás Erýsek mohl políbit. Žádná nekvetla, ptačky už jsou over a kulturní kultivar nenalezen. Aspoň se Erýs v klidu vyspal v kočárku a nikdo ho netahal ven.
Ještě máme zážitky s šátkem (vydržel v něm bdící skoro hodinu) a se smíchem (děda na něj dělal mu mu a Erýsek se smál, až se zalykal. Pak dostal škytavku a bylo po srandě).
U příležitosti nepolíbeného prvního máje mě napadlo, jaké asi budou letošní Vánoce. Depkařím.