středa 28. listopadu 2007

Gotta Cífka

Tak jsem dostala pocit, že tu Cífku budu muset zase jednou veřejně pochválit. Ta vám je boží! Tak.

Chvála M

M přišel v sedm večer zjistit, jaký že to budu potřebovat kabel. Přerušil tím (do té doby krajně neúspěšné) uspávání Erýska. Ten byl rád, že se něco děje, já byla ráda, že mám objektivní důvod být nedůsledná a uspávání odsunout. Povídali jsme si s M, zkoumali kabely, porovnali naše bohaté emocionální a sportovní výkony posledních dnů. Společensky vyžitý Erýsek šel do postele déle než po hodině, vytuhl okamžitě. Já se šla společensky vyžít na skype, čert mi to nakukal. Naštěstí šlo synkovo pozdní usínání ruku v ruce s pozdním probuzením, takže jsem naspala luxusní 4,5 hodiny. Díky, M!

úterý 27. listopadu 2007

Vývojový skok V

Erýsek se naučil záporně kroutit hlavou. Kladně se u toho usmívá.

Bedřichov (v Jizerských horách)

Ani nevím, čím začít. Tam se toho událo! Erýskovi narostly dva zuby, potkali jsme Vajskebříky, večeřeli v širokém kruhu rodinném u Vanerů, jeden ekoterorista potkal druhého a zavzpomínali společně prožitých dobrodružství, zamilovala jsem si mimínko Báru a sněžnice.
Erýskovi šlo k duhu drsné horské podnebí a spartánský přístup k odpočinku na maminčiných houpacích zádech v krosničce, dnes spal od sedmi do sedmi, sál jen 4x, a to k ránu. Jsem neuvěřitelně vyspaná, štastná a spokojená. Abych si to náhodou nepokazila, jdeme na oběd ke Kaťasům.

úterý 20. listopadu 2007

Neutrácím za "hodinového manžela"...

... Katas mi půjčila svého. Ochotně se mnou zahájil přesun těžkých předmětů bytem, mimísové nestačili uskakovat. Teď už to jenom doladím, seženu někde monitor, kabel (díky, Míro!), tiskárnu (díky, René!) a frrrrrrrr, začíná mi nová životní etapa, v níž spícího Erýska nebude rušit klapot klávesnice.

neděle 18. listopadu 2007

Nocturno

Erýsek přišel na novou legrácku, kolem jedné ráno se vzbudí a čeká, co maminka na to. Maminka chvíli nic, protože spí. Tak si ji vzbudí a začne vyprávět. Maminka ho svalí do peřin, ucpe mu pusu, Erýsek se vymaní a začne nanovo. Dnes mu ta zábava vydržela do tří. Grrr. Maminka prohlubuje leningradský krok.

Zkušení/é, any comments?

sobota 17. listopadu 2007

Vývojový skok IV

Erýsek ukazuje prstem!

Friday

Včerejšek byl pln poučení pro oba - já konečně vím, jak definovat mnou dosaženou úroveň počítačové gramotnosti - jsem "uživatel Wordu" (to řekla Madla, protože ještě nevěděla, že ovládám pět klávesových zkratek).
Erýskovi se zase dostalo návodu k výrobě ekoteroristické bomby z vysavače - jak jinak si vysvětlit, že se potměšile pochechtává pokaždé, když ho šteluje.
A jeden návod pro lezoucí matky - zařizujte si na stěnu babysitting, lezení získává úplně jiné dimenze.

čtvrtek 15. listopadu 2007

Párty


Pomocník

V jedenácti měsících a už musí pomáhat, chuděrka. Věšíme spolu prádlo, podává mi je kus po kusu. Strašně se chechtá, když o ně prosím a děkuju. Obligátně se dmu pýchou.
Včera jsem koukala na prcínka psího vína na balkoně. Tak posílám dva užitečné odkazy, Sam je machr a Mirka je mnou dlouho sledovaný blázen:

http://web.quick.cz/sam.burian/
http://mirka_langerova.bloguje.cz/617074-eroticky-brectanovy-sen.php

A o čem se tam celou tu dobu bavíte?

Ráno jsem uspávala mimíse na balkoně a pod ním venčily dvě babičky pejsky. Jezevčík udělal bobek, babka ho sebrala do igeliťáku a pochvalovala si: "Je to teploučký, zahřeje mi ruku." Druhá se smála.
Tak jsem si vzpomněla, jak moje babička jako holka pásla dobytek. Boty se nosily jenom v zimě, když se ráno vyhnalo na pastvu, byla ještě pěkná kosa, vlhko a lezavo. Těšila se, až kráva udělá hromádku a šup do ní zkřehlýma nohama. Musela to být rozkoš, hřát se v čerstvém koláči.

středa 14. listopadu 2007

Dnes budu mít celý den štěstí

Hned po ránu jsem šlápla bosou nohou do Erýskovy plné plínky. Erýsek v ní naštěstí už nebyl.

Pro Lubina a v jeho stylu :-)

Nakonec bojovníkovi nezbyde, než se svěřit do laskavých rukou osudu. Přátelé se za něj vždycky modlili a on s těžkou a lehkou hlavou chodí po zemi.

pondělí 12. listopadu 2007

Plavec

Erýsek dnes na plavání dostal kolečka z jakési ufo-nafukovací hmoty, prý za pětikilo kousek, a když jsem mu je konečně narvala do podpaží ( u ostatních štíhlých miminek to samozřejmě nebyl problém, to jen nám musela pomáhat plavačka), tak se poprvé úplně bez maminčiny pomoci vydal prozkoumávat bazén. Chvilku byl paf a pak ho to děsně pobavilo. Cábroval po hladině sem a tam a zajíkal se smíchy. Tak se mé mateřské srdce pro změnu dmulo pýchou.

Poděkování

Vždycky, když skuhrám, že jsem se zapomněla navečeřet, byla líná jít nakoupit a v ledničce nic není, že mám příšernou životosprávu a za chvíli ze mne spadnou kalhoty, chytá se Kaťas za hlavu. Podle ní přece musím dost dobře vyžít z toho všeho, co spolykám u nich na Hůrce. A pravdu dí. Tímto jí veřejně děkuji, že mě s Erýskem adoptovala do své spořádané, vždy naklizené a vytopené domácnosti, a až dědeček střelí nějakého divočáka, vezmu ho kus s sebou.

Honička!!!

Převelice slavím, protože jsme se dnes s Erýskem poprvé honili po kolenou kolem bytového jádra! A taky ráno, hned jak se probudil, sám sobě mohutně zatleskal. Je to opravdu čím dál tím větší frajer, mateřské srdce se dme pýchou.

neděle 11. listopadu 2007

Drsná baba

Tak - a dneska jsem tomu ekoteroristovi řekla pěkně na plnou hubu, co si o něm myslím!

sobota 10. listopadu 2007

Happy

Erýsek dnes poprvé zatleskal! I bez učení paci paci, je to frajer. Taky jsme byli na návštěvě u nebezpečného ekoteroristy, sešlo se tam nevídané množství mužů, Erýska to množství testosteronu odrovnalo tak, že vytuhnul v autě na trase Motol - Jinonice.

Něžná ranní epizoda

Erýsátko se probudilo a začalo hlásit, že auto auto, tatata, tete. Tma jak v pytli. Chvíli jsem ho ignorovala a spala dál, pak už to nešlo, moc mě tahal za vlasy. Skončil pevně omotaný v mojí peřině, teplé mlíčko v bříšku a chrupal až do svítání. Já seděla zabalená v jeho peřince a dojímala se, jak je krásný. Pak mám něco udělat.

čtvrtek 8. listopadu 2007

Vtip

Američani přiletí na Měsíc, navléknou si skafandry, vystoupí z lodi a mají radost, pyšně se procházejí po povrchu... Řeknou si, že ještě vylezou na nějaký ten vršek kráteru po dopadu meteoritu, aby se porozhlídli, než zase poletí. Kouknou dolů, a tam skupinka lidí s igelitkama, žádný skafandry, nic, chodí a něco hledají.
A: Kdo jste?
U: My jsme Ukrajinci.
A: A co tu děláte?
U: Přijeli jsme hledat práci.
A: Na Měsíc???
U: No aspoň na půl roku...

Znám živýho ekoteroristu.

Vysloužilýho. Jen jsem se chtěla pochlubit. (Já myslela, že jsou vymyšlený, aby měla Sedmá generace o čem psát, a oni fakt existujou.)

středa 7. listopadu 2007

Štramák v křiváku

MMB je zkratka pro mimibazar. Místo, kde člověk koupí a prodá vše na miminka. A nejen na ně, tam dá koupit a prodat už úplně všechno. Rozhodla jsem se využít služeb schopné kámošky, která v tom umí chodit, a prodat jednu hóóódně drsnou bundu, válí se mi ve skříni už léta. Kamarádka do inzerátu potřebuje fotku, takovou, co prodává. Doporučila mi, abych drsnou bundu vyfotila na nějakém drsném štramákovi, a inzerát s fotkou pak zveřejní v příhodné době předvánoční. Takže přátelé, kdo se cítíte být naplněním nastíněného obrazu, doražte ve slunečný den na focení.

Dneska ráno jsem byla dobrá mamka :-)

Erýsek od rána pro změnu kvíkal. Zuby, no. Napadlo mě několik řešení - nechat ho na zemi, ať si kvíká. Podat Pulsatillu CH15. Přece jenom ukecat dědečka, aby přijel, a předat zodpovědnost. Nic, uvázala jsem šátek, šoupla ho tam a kachnila se s ním po bytě, uvařili jsme čaj, snědli snídani, dali prádlo do pračky a poslouchali Plíhala. Nakonec vytuhnul u mlíčka, tak jsem se ještě chvíli kochala, jak je nádhernej, a už spí v beránkovi na balkoně.

úterý 6. listopadu 2007

Zubatá noc

Noc byla strašná. Jako ty před ní. Ty zatracený řezáky nelezou a nelezou. Úderem půlnoci se ze sladkého miláčka, který sebou občas v postýlce jemně zamele, stává trpící zvířátko, a z trpělivé usměvavé maminky troska, kterou od sprostých nadávek zdržuje jen to, že by stejně k ničemu nebyly. (A navíc nemá čisté svědomí, protože kdyby už druhou noc neseděla na skypu do jedenácti, tak si mohla připsat 3 hodiny spánku denně k dobru. Buďto se ty zuby prořežou, nebo ten komp poletí z okna).

Parte

Zčásti sešlost věkem, svůj díl měl ale asi i Erýskův neustálý zájem. Vražda to ale nebyla, maximálně zabití z nedbalosti. Umřel nám fén. Věrni zůstaneme. (Budeme muset aspoň do Vánoc.)

neděle 4. listopadu 2007

Těstoviny

Při vaření mi na zem vypadla ze sáčku hrstka těstovin. Erýsek si s nimi pohrál, já je sebrala a hygienicky šoupla zpátky do pytlíku, pytlík do skříňky. Erýsek za nimi, samolepící uzávěr už byl pro něj na jeho motorické úrovni hračka. Chvíli jsem ho nechala, pak jsem je začala shrabávat na hromádku. Pochopil to jako výzvu ke hře a začal je taky shrabávat na hromádku. Na to už však jeho motorický vývoj nedostačil, čím víc shrabával, tím víc se hromádka rozptylovala po kuchyni (navíc kdo ví, jestli mu ten shrabávací úmysl jen nepodsouvám). Poté si ty malé zakroucené věci začal cpát do pusinky, po chvíli přemlouvání jsem je vyměnila aspoň za ty uvařené. Přijďte k nám zítra na oběd, budou to ony!

Jak jsem se stala modelkou

V rámci otcovských odpolední jsem si užívala víkendu až nezvykle z plných plic. V sobotu jsem vylezla 4 šestky, no tři, z té čtvrté jsem nedůstojně padala tak dlouho, až se mě P. z Jihlavy zželelo a pustil mě dolů/domů. V neděli jsem vydělala nějaké peníze překladem průvodního listu k hydraulickému pohonu (neptejte se mě, co to je) a odebrala se na Václavku za vysněným tatarákem.

Později jsem v obývacím pokoji spřátelené grafičky M. pózovala navlečená v zimní bundě, šále a kulichu s vánočním dárkem v rukou. Pak pro změnu předstírala směrem na foťák záchvat astmatu. Objevím se na titulní straně časopisu Diagnóza, podle toho, jak na těch fotkách vypadám, půjde zřejmě o diagnózu vážnou.

Oba večery jsem rozechvěle letěla domů (nějaká červená nebo přednost zprava, che...) a brala do náručí spokojené batole, kterému v tátově péči očividně nic nechybělo. Zato mně jo, to batole.

sobota 3. listopadu 2007

Cílevědomost

Po nelehkém rozhodování odsunuji dokončení doktorského studia na dobu, kdy mě bude Erýsek méně potřebovat. Říkám si, že když už to má takové veselé s tátou, měl by mít alespoň maminku na plný úvazek. Snad to není jen výmluva proto, že nejsem cílevědomá. Já si tedy myslím, že jsem, ale kladu si jiné cíle. I přes zděšení a negativistický názor blízké rodiny věřím, že jednou budu schopna dosáhnout vysněné mety - pravidelného příjmu neplynoucího z pokladny sociálního odboru Prahy 5.

PS: Pro začátek se smířím se symbolickým honorářem za grafiku ježka pro jistý horymilovný časopis, dojde-li k ní, budete na vašich oblíbených stránkách (těchto) informováni.

čtvrtek 1. listopadu 2007

Vánoce jsou za dveřmi

Volala mi B. a jen tak mezi řečí zmínila, že letos ruší vánoční dárky a vybírá peníze. Nejdřív mi to přišlo zvláštní, takové neromantické, že, ale je fakt, že tři stejné Tatry její děti nepotřebují...

A tak jsem se rozhodla, že Erýsek nedostane hromadu dárků, ale tříkolku, sáně a cestu na hory, proto prosím drahé příbuzenstvo a blízké obdarováníchtivé přátele, aby ušetřili zbývající plochu v našem 2+kk a obdarovali nás stokorunou. Děkujeme!