Pro zahrádkáře

Našla jsem pěkný odkaz: www.florianus.cz .

Podzim? V Jizerkách je stále léto!

Na žádost autorky spřáteleného Webu Pilata (první pád Webus Pilatus, Pájo, Vítku, kdyžtak mi ten druhý pád opravte) potvrzuji, že v Jablonci bylo minulý týden i při nejurputnějším lijáku stále dvacet stupňů ve stínu a sluníčko. Počasí se tam totiž neřídí podle toho, jaká fronta zrovna nad krajem táhne, nýbrž podle toho, jak táta VV oblékne (no, někdy spíš svlékne) své děti. Jejich máma ML se vzestupný teplotní trend snažila zvrátit a navléknout bratru dvouletému MV dvě flísové (!!!) mikiny, čímž ho potýrala vedrem.
Zbylé dvě matky já a Cífka jsme se oblékly podle té táhnoucí fronty a ani tak jsme se vedrem týrány necítily, proto jsme se s ML podělily o litrovku portugalu a bylo líp. Děti to léto přežily všechny, nudle u nosu sem, nudle u nosu tam.
Abych nepsala jen o počasí, bylo nám u nich krásně, Erýsek se neustále rozčiloval, že na něj sahají nějaké o rok starší děti, a já tam skoro našla outdoorového intelektuála. Byl o generaci jinde, ale skvělý hostitel. Děkujeme.

Jak se Erýs budí

Nejpozději dvě hodiny po uspání se Erýs budívá, aby se podíval po mamince. Když rychle přiskočím a zašpuntuju mu tlamičku mlékem, je dobře. Když ne, tak se mi naskytne pohled pro bohy. Něco jako malý varan se probíjí lůžkovinami a nahlas nadává. A pak mu zašpuntuju tlamičku mlékem a je dobře.

Stvrzeno.

V sobotu si Hanička vzala Kubu na tvrzi. Byla to malinká tvrz, ale všechno tam bylo pěkné. Nejpěknější byla nevěsta a pak Erýsek, protože měl svatební košili. Všichni ho chovali, nejvíc táta Lejska a Kubova teta farmářka. Byl nadšen, nespal, otrhával svatební kvítka a naučil se tam jen tak mimochodem lézt do schodů.
V neděli se sice probudil brzy, ale to byla taky poslední čilá věc, kterou ten den udělal. Po zbytek neděle dospával svatbu.

PS: Přestože všichni dělali maximum proto, abych chytla nevěstinu kytku, osudný los padl na Zuzku. Ale přihrála mi ji tak rychle, že Vlastík může tvrdit, že nic neviděl.

Z Jinonic

Ulicí Na Pomezí šel postarší pár. Paní zrovna pánovi nadávala, zaslechla jsem jen: "Máš místo mozku dlažební kostku". Pán zavrtěl hlavou (nerachtalo mu v ní) a nic neřekl. Tak nevím.

Jak mamince zavál vánek svobody

Dnes v devět ráno dorazila K. K. je pohledná slečna fyzioterapeutka, která mi z dobroty srdce hlídá Erýska a nechce za to nic. Ale tak to nejde, takže jsem vždycky na rozpacích, jak to zaonačit. Po čtvrt na deset jsem slušně oblečená a namalovaná vyrážela jen tak s kabelkou, bez kočárku (!) z domu, abych si někde sehnala nové brýle, dříve než ty staré Erýsek definitivně zruší. A zrovna takové pěkné babí léto a tolik svobody!
Zakoupila jsem brýle, druhé dostala zadarmo v rámci akce, snědla jsem 4 kousky nekřesťansky drahého pečiva, jaké mají jen na Štrosmajeráku, byla jsem děsně vtipná v nakladatelství G. v rámci pátrací akce "Outdoorový intelektuál 2007/2008" a pak už se strašně těšila domů na Erýska.

Rozmarýna, Háta a italské ovce

V mém oblíbeném bioobchůdku na Andělu, kde beru nepravidelně mrkev a housky s rozinkami (www.rozmaryna.cz), panuje rodinná atmosféra. Minulý týden nemohl pan prodavač markovat mou mrkev a housky, protože měl náruč plnou Háty. Bez obav jsem mu odlehčila a pochovala si ji. Háta byla pětiměsíční a měla nádherný ručně pletený svetr.
Usoudila jsem, že můj syn by v takovém svetru vypadal ještě lépe než Háta a zapátrala na www.lanagrossa.cz po merinovlně. Mají ji tam krásnou, nevím však, kolik gramů je na takového valibuka třeba. Na velký svetr s kapucí. A taky nevím, kdo mu ho uplete, viz předchozí příspěvek.

Jak maminku dohonila práce

V mém horoskopu na celý život se praví, že v dvaceti devíti letech začnu být strašně pracovitá. Těšila jsem se, že mám ještě rok života pro sebe a pro Erýska, když tu se ozvalo nakladatelství D., že by potřebovali cosi přeložit. Zamyslela jsem se nad mizícím honorářem za poslední překlad, nad úžasným overálkem z merinovlny, co stojí majlant na www.vlneneoblecky.cz, zapochybovala, polezla s Erýskem na koberci... a s díky odmítla.
Dnes mi volalo mé mateřské nakladatelství (můžu-li to tak říci) G., že by potřebovali cosi přeložit. Od Lucíe Etxebarríi, opět. Zamyslela jsem se (blablabla, jen místo koberce si dosaďte trávu jinonické Piknikové Louky) a přijala. Deadline začátek letních prázdnin se zdá tak daleko...

Vsedě a v botičkách

Knulp

Mikrouš - vzteklouš

Ačkoli oba rodiče jsme klidní lidé a u našeho mimíska by se tedy dala předpokládat povaha holubičí, chlapec si začíná tvrdě prosazovat svou. Klávesnice počítače, mobil a dnes i čokoládový croisant jsou věci, které si hodlá nárokovat a není-li jeho nárokům promptně vyhověno, uchyluje se ke klasické batolecí technice - tělo do luku a převeliký řev. Po vzoru mé mamky mu vlídně nevyhovím a ukážu něco zajímavého. Začínám obdivovat svou mamku. A dochází mi v bytě zajímavé věci.

Kojení v terénu

Odkazuji tímto na spřátelený Webus Pilatus, kde Cífka, ač trojdětná, vyjadřuje mé jednodětné kojicí názory.

Lezení o level vejš

Erýsek se naučil lézt na postel. Samozřejmě za mobilem. S nadějí čekám, kdy se naučí z postele slézat.

Jídlo

Jídlo není banalita. Pro maminky osmiměsíčních miminek se stává předůležitým konverzačním tématem. Kde jsou ty časy, kdy jsem kdekoli tasila, miminko se napilo a na pár hodin byl zase pokoj. Teď s sebou nosím skleničky, kelímky, lžičky, ubrousky. Už dlouho se mi nestalo, že bych čistě oblečená vyrazila do města a čistě oblečená se taky vrátila. Erýsek má osobitý signál pro vyjádření sytosti. Vzorně otevře hubičku, nechá si do ní šoupnout sousto, o němž se v duchu rozhodl, že bude poslední, a pak zčistajasna vší silou zaprdí rty. Mamka má dobrý důvod umýt si vlasy a převléct se do něčeho slušivého, čímž ji Erýsek udržuje stále atraktivní.
Kapitola sama pro sebe je chleba. Obsahuje lepek. Osmiměsíční dítě již lepek smí. Erýsek ho však má pouze ve stopovém množství, protože podanou kůrku pevně uchopí, ožužlá a pak s ní všude dělá stopy.

Jak rozvíjet batole

(Scéna: Autobusové nádraží Na Knížecí, zastávka autobusu 130, čtyři minuty do odjezdu, batole nadšeně pozoruje autobusy a krkavčí matka nadšeně otevírá Lidé a země, poprvé od porodu časopis! Vpravo dáma v nejhorších letech, vlevo slečna, která stojí vedle.)
Dáma v nejhorších letech: "Nudíš se, viď? Maminka si čte bulvár a nerozvíjí tě!"
Slečna, která stojí vedle: (otočí se a čeká, co provinilá matka na to).
Krkavčí matka: "Paní, prosím vás, rozvíjejte mi ho chvilku, já si to dočtu."

Babymasáže

Se spřátelenou matkou S. jsme kdysi navštívily kurz babymasáže. Bylo to pěkné, učili nás tam masírovat děťátko tak, aby se zcela ztišilo a dalo očíčkama najevo, že "je v nirváně". Čas pokročil, děťátko vyrostlo. Onehdá jsem zatoužila, aby se Erýsek před spaním ztišil. Kápla jsem si do dlaní dětský měsíčkový olejíček (s oblibou se jím mažu sama) a přistoupila k masáži. Po několika tazích koukám, Erýsek není v nirváně, nýbrž v tahu. Tak jsem si namazala nohy a ztišila jej pohádkou.

Odkaz na pěkný obchůdek

http://www.ecovoice.cz/o-nas/

Erýsek stojí jako velkej chlap. A taky ví, čím potěšit tátu.

Kdyby byl Erýsek děvčátko...

... měl by dnes svátek, je Marjánky. Tak příště.

Slabiky

Dobře naložený Erýsek povídá dědědědě, tatatata. Jakmile jej něco rozladí, přeladí na mamamama. Nechápu to.

Botičky

Erýsek dostal své historicky první botičky. Může chodit.

Jak nám nešlo o život

Šlo o to druhé. Erýs byl odpoledne jakýsi mrzutý. Na stěně neustále lezl k nástupu cesty, o kterou se maminka pokoušela celé odpoledne a nemohla se dostat přes třetí preso, hudral, kvíkal, nadával. Večer přišla kamarádka s bříškem a v družné konverzaci Erýs náhle zatlačil. A bylo to tam. V plence. Paráda, řekla jsem si, chlapci se uleví. Pro jistotu jsem ho podržela nad umyvadlem, nezůstal-li tam ještě nějaký prdík. Po chvíli bylo jasné, co všechno tam ještě zůstalo. Pak Erýs kopl do mýdla a přidal je na hromádku i s mističkou. Omyla jsem syna, položila ho na zem, pak mýdlo, mističku, umyvadlo, ponožku a spokojený nahatý Erýsek cestou do kuchyně ještě něco utrousil. Kamarádka ovládla těhotenskou nevolnost a uklidila, zatímco jsem opatlance sprchovala. Pak šel spát. Po půlhodině veliký nářek, v náručí se několikrát zakroutil a prásk, prásk, šla jsem přebalovat. V plence byla nálož úctyhodná i pro dítě, které poslední půlhodinu netrávilo čas tím, čím Erýsek. Noc ještě neskončila, jsem v pozoru. A příště budu mističku s bylinkovým máslem lépe hlídat, zřejmě mu ho za nehty uvázlo víc, než bylo zdrávo.

Zodpovědné matky v nákupním centru

Odpoledne jsme s K. vyrazily na Butovice, původně sice koupit klukům botičky, ale padla na nás únava a jak padla, hodila s námi přímo do pizzerie. Tam jsme u decinky a dobrých špaget klábosily a kluci jedli dole pod stolem mimínkovské křupky. Špinaví jak zákon káže. Pak jsme je přesunuly na přilehlé hřiště a terén z malých kulatých kamínků zhodnotily jako vhodný k samostatnému lezení. Samy jsme se vyšplhaly na fantastickou prolejzačku, houpaly se na lanech a smály se, jak kluci dole hrabou kamínky a vůbec jim nevadí, že nemají botičky (a jak hezcí pánové na vedlejším hřišti hrají basket).

Na sudu

To už je skoro pro pamětníky, přiřaďte si to ke článku o sudu na akademické půdě přírodovědecké fakulty. Na první fotce je Madla, ráda na té půdě paří. Fotil Stod, děkujeme!

Mámy a látkovky

Existují dvě možnosti, jak mít dítě ekologicky jak v bavlnce. Buďto je hlavním motivačním činitelem úspora, a pak máma zakoupí 3ks svrchních kalhotek a dva balíky čtvercovek, čímž se na dlouhou dobu vejde do tisícovky. Nebo se za ekologické cítění schovává prachsprostá záliba v luxusu, hebkosti, barvičkách a výjimečnosti, a pak máma jde na http://www.ecomamma.cz/, utratí majlant a zakoupí rozkošné Swaddlebees. (Uvádím dva hraniční případy, kombinace obého jsou možné). Dlouho jsem Swb. odolávala, než mi S. poskytla první dva vzorky. A je to v pytli. V bavlnce.

To mám radost aneb o level vejš

Lezecké veřejnosti se hrdě oznamuje, že po dlouhodobém úsilí jsem si vytáhla první slušnou šestku.