Třeba se podělit

Concha Buika

Murphyho zákony v chovatelském světě

Indická běžkyně nanesla 14 vajec a nic. Poflakovala se po výběhu a netvářila se, že by na nich hodlala sedět. Dala jsem jí dva dny lhůtu. Zase nic. Posbírala jsem je a naplnila líheň zbytkem našich husích, jejími kachními a navrch landéskými husími pana Pokorného. V kurníku jsem nechala pět slepičích, kdyby se nějaké slepičce zachtělo zasednout. Ode dneška na nich kačena sedí jak přilepená, syčí a štípe. Jak říká Amazonka, Murphyho zákony v chovatelském světě.

Přepálené starty

Tak jsem zase přepálila jaro. Pustila jsem se do hromady drobných i větších projektů, dokončila je a teď se mírně hroutím, chořím a bolím. Na přepálené starty jsem dobrá, jednou jsem takhle přepálila mládí, všichni doma ve mě vcelku oprávněně skládali velké naděje a vidíte to, kde je ten Brusel, kostýmky, diplomatický pas, kde?

Hospodář taky dokončuje projekt, chybí mu zasadit posledních 300 stromů. Moc se na to těším, budeme na hospodářství zase dva. Neprudím ho, bohatě mu stačí, že se bojí, aby mu sazenice příliš nenarašily a ujaly se, aby zapršelo, aby to prostě stihl.

Když mi dneska došly síly na to, abych odvedla kozy na pastvu, řekla jsem si, že musím napsat na mikrouše, že náš životní styl je sice bohulibý, krásný a rozhodně následováníhodný, ale nepokoušejte se ho napodobovat, pokud u toho hodláte občas marodit.

Housata moderně

Jára vyblejskl housátka, chytlo to nějakou faleš, ale docela pěkné, ne?

Teorie alergie

Bobek v jeho spádové organizaci povýšil a stal se nákazovým referentem. Chodí po včelách a monitoruje. Ne vlastní vinou slízl sedm žihadel zaráz a radoval se, že už na ně téměř nereaguje (ano, to je ten pán, co těsně před svatbou slízl žihadlo do nosu, tehdy ještě působivě reagoval a pak se opovážlivě vydával za bratra nevěsty :-) ).

Připomnělo mi to, jak Andy říkala, že s bodnutím hmyzu se to má takhle. Hmyz vycítí slabé místo v našich meridiánech a bodne nás tam. Přivodí tím náhlý příval energie, jímž se místo posílí a ozdraví. Pokud se člověk nevzteká a naopak sebevražednému hmyzákovi poděkuje za jeho přínos, oteče jen málo nebo vůbec. Je to krásná teorie a v podstatě se s ní stotožňuji.

Jen v praxi to u mě vypadá tak, že na place vítězí další teorie, a to ta, že člověk by své emoce neměl potlačovat. Zněle tedy vypouštím emoce a mírně otékám. Erik tuhle spadl do vosího hnízda, schytal devět žihadel do hlavy a řval jak tur. Neotekl téměř vůbec.

K jaké teorii se přikláníte vy?

Smrádek, teploučko, žluto

Když už i Erik, který projektu "house do každého pokojíčku" věřil nejvíc, prohlásil, že ten smrad se nedá vydržet, přestěhovalo se našich sedm housátek do chodby. Do té chodby, v níž s Hospodářem přechodně přespáváme my, než si děti zvyknou v druhém patře. Je možné, že dneska v noci naznáme, že si děti už zvykly.

Jsou mezi námi

Máme děti. Máme (první dvě) housata. Oboje je záhodno držet v teple, tak jsme krabici/odchovnu umístili mezi Erikovu komodu a Rudův psací stůl. Děti jsou blažené, housata něžně pípají nebo spí.

Amatérka

Přišel mi email od jedné milé ženy a tam se psalo, že je amatérka skoro ve všem. To mě potěšilo. Já jsem taky pořád v něčem amatér, a většinou v tom, co mě zrovna hodně baví. Teď mě zrovna dost baví líhnutí housat. Jsem z toho úplně vedle. Předevčírem bylo slyšet, jak do skořápek ťukají zobáčky. Včera už bylo slyšet pípání! Dneska se jedno proklovlo ven, kouká mu ven zobáček a pořád něco pokejhává. Líhnout se arci ještě nehodlá. Vůbec nevím, co si o tom myslet, už jsem čtyřikrát volala Amazonce, aby mi poradila, ta mi vzorně radí a já stejně pořád žasnu a cítím se rozechvěle a nejistě.

Kuřata!

Slepička sedí na hnízdě jak přibitá. Shrábnu z vedlejší kukaně 6 vajec a ze zvyku nadzvednu slepičku, jestli k označeným vajíčkům nepřibylo nějaké nové, že bych ho sebrala. A koukám na tři kuřata, žluté a dvě černá. Moc dlouho jsem se nepokochala, slepička mě klovla a zlatíčka zase přikryla křídly. Zářím blahem, přijímám gratulace a těším se na zítřejší přírůstky.

Pražáci se maj...

... otevřeli jim tvořivou dílnu: Atelier Světozor

Vy se taky máte, můžete se podívat na moje nové webovky: www.ekozahradapodvezi.cz - zrovna je dolaďujeme, ale už tam leccos najdete.

Táňa a Háňa

Erik chtěl vědět, v čem jsou Češi na světě nejlepší. Tak jsem lovila z paměti Wichterleho a podobné borce, a pak mě napadlo, že Kuchařová vyhrála Miss World. Erýsek na to řekl, že stejně jsem nejhezčí holka na světě já.

To se na to podívejme. Táňa Kuchařová a já. Dvě nejhezčí holky na světě.

Poprvé

Poprvé v životě jsem zalitovala, že jsem Hospodáře nepotkala dřív, tam někde na začátku dospělého žití. Normálně by mě to tedy nenapadlo, stačí vidět jeho fotky, byl škaredej a měl ofinku. Teď je vyzrálý, krásný, zmoudřelý a nemá ofinku. Hospodář to vidí taky tak, byla jsem tlustá, škaredá, ani tu ofinku jsem neměla.

Ale jak jsme si celý víkend tak pěkně pracovali na svých bohulibých projektech, občas si poslali pusu a měli se bez dětí TAK rádi, tak jsem se zasnila. My bychom spolu v mladistvé naivitě tak krásně zachraňovali svět!

Buřil a vrbičky

Děti odjely. Hluboké uuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuf. Chvilku jsem u kávy počkala na příliv energie a pak vyrazila do Horních Beřkovic. Někdo tam nejezdí moc rád, je tam blázinec, ale znám pána, co mu jeho psychiatr vždycky v létě předepíše pobyt s neinvazivními procedurami, pán se tam měsíc prochází po parku a pak se osvěžen vrací k ženě, dětem a hypotéce. Ovšem být jeho ženou, to by byla jiná, to bych mu doma udělala jinačí blázinec, do parku by už ani nepáchl.

Já jezdím do Beřkovic za panem sadařem Buřilem a moc ráda. Dneska to bylo obzvlášť plodné, kromě dvou odrůd remontantního maliníku a několika ovocných stromů pro příbuzné jsem si odvezla příslib, že mi pan sadař pro frekventanty našich "ovocných kurzů s Bořkem" udělá stromy podle toho, co jim bude na podzimní určovačce chutnat, a to v jakémkoli formátu. Pro rouby těch největších dobrot dojede až do odpovídajících sadů. (Už si brousím zuby na Kristýnino a Markovo "žluté se zlatým líčkem" a Valuščino "červené, co nikdy nemoučnatí" na polokmenu, děda se zase těší na zákrsek banánového zimního, těžko bude ve svém věku čekat, až se nám totéž rozplodí na vysokokmenu...) Jak vidíte, naše frekventanty si budeme hýčkat.

Zasadila jsem dvacatero malin a došlo na vrbovnu. Doteď jsem jí obrývala hrany, abych do nich mohla pohřbít okraje mulčovací textilie, na pletí tu mám vcelku dost záhonků, ještě abych se šudlala s vrbičkama. Teď jsem si odskočila domů na nůžky, čočku s umeoctem a muffinku a zpátky do práce. Hospodář půl kilometru vzdušnou čarou sází les a tak to vypadá, že máme ideální víkend. Mějte ho i vy.

Klubíčka

Po babičkách, tetičkách, a tak podobně. Tak ty nemám. Vzhledem k chystanému projektu guerilla knitting party vás zvesela vyzývám, abyste byli tak laskavi a překážející materiál mi poslali. Díky!

Já teda mám babičku i s klubíčky, ale je ještě pěkně živá a ačkoli už netvoří, nemůžu ji o klubíčka obrat, nějak mám pocit, že bych ji tím ukrátila na životě.

Taky jsem měla dědečka, ale po něm mi zbylo jen dědictví o mnoha metrech čtverečních křížkově vyšívaných ubrusů. Celoplošní proplétající se draci na jemné kanavě, dvaceticentimetrové bordury, práce hodné mistra. Děda vystavoval s českým svazem žen a býval z nejúspěšnějších. Pak byl u chovatelů, u myslivců, ve výboru, žertem se pravívalo, že kdyby ve Hředlích založili klub teploušů, tak by to nevydržel a šel by tam dělat aspoň místopředsedu, když už na předsedu neměl tu správnou orientaci. Mám po kom být (teda jako heterosexuální, tvořivá a lidumilovná).

KVÁSKOVÁNÍ a Guerilla knitting party!

Reakce na naťuknutí ohledně kurzu kváskového chleba, pečiva, lívanců a kysela byly pozitivní, proto v sobotu 27.4. vypisuji KURZ KVÁSKOVÁNÍ. Měli byste se naučit zadělat a upéct chleba, mazanec, lívance a uvařit pravé kyselo jak pro Trautenberka. Pokud vás to uchvátí, není problém si trochu oblíbeného kvásku od Bobka odvézt domů. Kvásek je arci dárek, zpoplatněna bude dílna (kuchyně čísla popisného 58 v Křivenicích), energie, zkušenosti a suroviny za přátelskou cenu čtyři sta korun.

Ve chvílích, kdy budou pracovat mikroorganismy a těsta se popnou do výše bez našeho přičinění, se my pustíme do GUERILLA KNITTINGU. Kdo neví, co to je, podívá se sem - v podstatě jde o svévolné zkrášlení nějakého veřejného místa pomocí ručních prací, v našem případě starého akátu u cyklostezky na trase Mělník-Štětí.

Budete potřebovat háček a klubko vlny, oboje raději větší ráže, aby to šlo od ruky. Uháčkujeme kolečka, kvítka, lístečky, proužky... a pak to sešijeme a obalíme tím toho majestátního staříka. Kdo se aktivně zúčastní, získá 20% slevy na kurzovném, takže to zvažte, arbeit macht schoen und billig. Dlouhý sloupek naučím každého, na to jsem talent. Můžete si naháčkovat do zásoby už z domova, jestli je to váš šálek čaje.

Těším se na Vás, přihlašujte se hojně na email ekozahradapodvezi@seznam.cz. Kdo se nemůžete přidat tentokrát a rádi byste věděli, co se chystá příště, napište mi tamtéž, příště vás obešlu.